Konečně se udělalo trochu hezky a tak jsme se s Bublou rozhodli, že nebudeme doma, ale že zkusíme zachytit nějaké barvy podzimu. Minule se nám to totiž moc nepovedlo 🙁
Loňský ročník Polabského psího putování jsme si s Bublou nechali ujít a i ten letošní ročník jsme neměli v primárním plánu. Nicméně shoda okolností nás přivedla na start 2. ročníku Polabského putování. No a nakonec z toho bylo krásné 3. místo v naší střední (váhové) kategorii.
Ačkoliv Bubla má cestovní pas (na rozdíl ode mě), ale stále nemá svůj cestovní baťůžek, do Dánska prostě jet nemohla :-/ Tak se alespoň vydala na dovolenou do hlavního města – Prahy. A to na více jak týden. Aby toho nebylo málo, udělala si i výlet do Liberce a potom i za Ariel. A jak vypadala po více jak týdnu cestování? Přesně takto:
Takto vypadala Bubla po návratu z její dovolené
Prostě absolutní kóma 🙂 Každopádně si Bubla svoji dovolenou užila a ještě jednou děkujeme Nikole a Filipovi za kvalitní hlídání.
Teplo! Na léto teda nic neobvyklého, ani pro mě. Jen Bubla to snáší trochu hůře :-/ Tak jsme s Bublou chtěli jít zaplavat. Jenže v Pardubicích nebylo kam. Náhodou jsme ale narazili na bývalou plovárnu, kolem které teče Chrudimka. A tak jsme s Bublou vyrazili vyzkoušet, jestli umí plavat.
Bubla se vody celkem bojí, přitom neměla žádný špatný zážitek s vodou. Každopádně se mi ji nepodařilo do vody dobrovolně dostat. A podobné to bylo i tentokrát. Bublu jsem už naučil si ve vodě alespoň smočit nohy a ochladit se tak, ale opět nic více.
Tak jsem ji trochu pomohl, ale opravdu jen trochu. A ukázalo se, že Bubla plavat umí. A myslím, že i docela dobře 🙂 Každopádně dnes jsme byli opět a oba jsme to opět přežili. Takže kdo se k nám příště přidá? 🙂
Mám radost. Tentokrát ne z Bubly, ale z její nové kamarádky. Po podzimním velmi bolavém a náhlém odchodu Agáty, jsme našli tu nejlepší možnou parťačku. Stala se jí Ariel z chovatelské stanice Jackie’s dream.
Hledání nového člena rodiny bylo dlouhé a už se zdálo, že i neúspěšné. Flat Coated retrívři nejsou nejrozšířenějším plemenem, navíc většina štěňat z jarních vrhů byla zabraná nebo už přímo prodaná. Nakonec jsme se ale přeci jen dočkali a tento víkend jsme si Arielku přivezli.
První focení Bubly na sněhu a v podstatě první sníh, který si Bubla trochu užila. Minulý rok zima (alespoň) do Pardubic nedorazila a těch několik milimetrů sněhu na několik minut nepočítám za sníh.
Letos to vypadá na trochu větší sněhový příděl, takže už se těším, až s Bublou půjdeme zase fotit. A pokud jste z Pardubic, klidně se k nám přidejte 🙂
P.S. Tak sněhový příděl se zatím nedostavil, tak přikládám i nějaké „letní“ fotky z února 2015 🙂
Letos byl po dlouhé době ošklivý podzim, alespoň teda u nás v Pardubicích. Každý den zataženo a tak jsem v podstatě s Bublou nepořídil žádné pěkné sluneční fotky, které by alespoň trochu připomínaly barevný podzim.
A když na chvíli přeci jen slunce vysvitlo, listí už bylo spadané. Tak jsem trochu rezignoval a zkusil takovou klasiku. Navíc jsem po hodně dlouhé době zkusil Helios 44, s kterým snad nemám ještě ani jednu psí fotku. A to zrovna na focení psů jsem si toto sklíčko pořizoval.
Delší dobu se snažíme Buble (a taky pro nás) najít sport. Po menších neúspěších v agility se konečně Bubla zamilovala. A to do canicrossu.
Delší dobu u ni pozorujeme, že má velmi ráda pohyb a hlavně běh. V létě s námi běhala u kola, tak jsme ji přihlásili na menší závod v canicrossu Okolo Hradce.
Cvičíme, trénujeme. Tak zní motto pro Bublu, ale hlavně nás. Zatím se nám to docela daří, uvidíme do budoucna.
Bubla ráda běhá, někdy více než bych si přál. Tak jsme ji vzali na Dog Racing a nezklamala 🙂